Jdi na obsah Jdi na menu
 

Optimistická báseň seniorů

Ahoj milí kamarádi, posílám Vám k přečtení jednu báseň, kterou jsem obdržela přes email. Protože se mi moc líbila a je velice pravdivá, chci se i s Vámi o ni podělit.

 

Mějte se fajn Alena Serenčíšová

 

 

        Optimistická báseň seniorů

            autor neznámý

 

                   Napijme se vínka zvolna,   

                   než přejdeme na vodu.

                   Sešli jsme se spolu znovu

                   z kamarádských důvodů.

 

                   Zkoumáme a konstatujem,

                   ač je nám to nemilo,

                   Za ty roky, co se známe,

                   že se hodně změnilo.

 

                   Tomu vzali slepák, žlučník

                   a té zase dělohu,

                   Další stůňou na ledviny,

                   pět jich pajdá na nohu.

 

                   Máme brýle, nejmíň dvoje,

                   z porcelánu protézu.

                   V uších vatu, v kyčlích nerez,

                   na zápěstí ortézu.

 

                   Nechceme už šperky, prachy,

                   nechceme už akcie,

                   Potom bychom mřeli strachy,

                   že nás někdo zabije.

 

                   Přece jen už nejsme mladí,

                   přemáhá nás únava.

                   Když skleróza hodně řádí,

                   depka s námi zamává.

 

                   Přibyla nám kila, vrásky

                   a ubyly starosti.

                   Prořídly nám zuby, vlásky,

                   došlo už i na kosti.

 

                   Sedíme už doma klidně,

                   prostě jak kus pařezu.

                   Svaly měknou, páteř tuhne,

                   radši nikam nelezu.

 

                   V plících píská, v uších hučí

                   a občas pšouk uniká.

                   V kloubech vrže, v břiše kručí,

                   to je pěkná muzika.

 

                   Nebudeme si den kazit,

                   zvolejme jak jeden muž:

                 „Neztrácejte klid a humor

                   nezoufejte – bude hůř“

 

                   Víme dobře, že nepomůže

                   naříkat a bědovat.

                   Ještě přece zbylo hodně,

                   z čeho se dá radovat!

 

                   Ještě jsme tu, ještě žijem,

                   hřejem se na sluníčku.

                   S chutí jíme, s chutí pijem,

                   zpívejme si písničku!

 

                   „ už mi lásko není dvacet let…..“