Inspirace-Alena Serenčíšová
KLEPAČ
Je to,co mě cele rano bavilo.Pamatujete ještě,jak na každem sidlišťu byly klepače?
To bylo úžasne zařízení,na kterem se dalo blbnout cele dni.Klepač byl našim fejsbučkem aji mobilem dohromady.Jak bylo třeba cosik komunikovat,šlo se na klepač.Kdo by tenkrat tušil,že za čtvrtstoleti budu mět problem najit nejen klepač,ale dokonce aji jeho fotku.Kdo by to tušil,že že barva na tych nadhernych kladinach obsahovala polychromovane bifenyly,či jakesik jine sajrajty...... No a co? Koho zajimaly take cypoviny? Však aji moja postylka byla natřena barvu,ktera obsahovala olovo! A jak se to fajně lízalo!
Proto možna mam železne zdravi.Muj tata s mamu neměli žadne bezpečnostni šraky,abych nevypadnul z postylky a nejebnul se do hlavy.Možna,že sem se jebnul.Ani na oknach a na sporaku nebyly žadne pojistky,aby sem nevypadnul z okna,nebo aby sem se nešel dobrovolně upect do truby.Na cypoviny nebyl čas,bo bylo třeba vyvařit posrane plinky.Koho by napadlo vrazit použite pamprsky do tatramatky.
Když sem sednul na prvního Pijonyra,neměl jsem blembak na hlavě,ktery musi povinně nosit každy do 15. roku,a brzo bude povinně nosit každy,až do domova důchodcu.
Když sem poprve zavodil na kolobce,šprajclo se mi předni kolo a rozbil jsem si držku.Přesto muj tata s mamu nežalovali učitelku.
Jak sme chodili s partiju ku splavu na Opavicu,chlastali sme vodu přimo z koryta a dupu si utirali lopuchama s kopřivu.Či by mně napadlo,že se bude kupovat voda,schovana do plastycke flašky,plne optymineralu? Když sme šli ze synkama kopat bunkr k lesiku,měl jsem v kapse chleba s maslem a taku žlutu sodovku.Kamoš měl k tomu navic zelenu papriku a červenu sodovku.Chlastali jsme sodovky plne cukru a nebyli jsme tlusti.Chleba při kopani bunkra překažal,tuž odpočival v hlině a zjezeny byl až potom.Aji z blatem.A bylo nám z toho blbě? Nikdy!
Dodom jsme chodili včas.Kolemjdouci všdycky řekli kolik je hodin.Žadne mobily nebyly,co se dohodlo na klepaču,to platilo.
Když kamoš dotahnul kytaru a začal brnkat tehdejši hitovky,byl panbuch,a okamžitě měl na krku deset bab.I bez mobilu jsme kamoše našli.Byli v lesiku,v bunkru nebo na hřišti.
Padali jsme do potoka,ze stromu,z klepača,robili jsme si modřiny,sypali pisek do vlasu aji do oči.Bylo to z kamaradstvi a byl to naš problem.Kdo si doma stěžoval,dostal ještě přidane.
Mliko se pilo od kravy,kobzole se kradly jezeďakum,na třešně se chodilo do aleje.Okolo nas byl komunisticky socialismus a přesto jsme byli svobodni.Žadne hlupe předpisy nas nesvazovaly.Bylo nam jedno,jake zakřiveni musi mit banany,bo stejně byly parkrat za rok--vždy kdy opravdu dozravaly.Z buřtu,při opekani tekl poctivy praseči tuk,bylo nam fajně a neměli jsme pocit,že jime něco škodliveho,nebo že žereme nějaky polyvinylchloridovy bazmek.
Žijte krásně,mladě a dlouze.
Při konzumaci všeho nezdravého se Vám to splní!!!!
